Čínské orgány nedávno projevily zájem o zlato. Vláda tento drahý kov nakupuje ve stále větší míře, čímž jeho cenu vyhnala na rekordních 2 400 USD za unci. Podle agentury Bloomberg je nyní Čína největším světovým producentem a zároveň odběratelem zlata.
Tato komodita je považována za nejlepší investiční volbu na pozadí pokračujících geopolitických otřesů, které zachvátily světové trhy. Nejistota pramenící z geopolitických sporů posiluje roli bezpečných přístavů. Vlády se dokonce odvracejí od amerického dolaru, který je v současné době pod tlakem kvůli vyhlídkám na snížení úrokových sazeb v USA, a přesouvají se ke žlutému kovu.
Poptávka po tomto kovu je do značné míry poháněna silnou nákupní aktivitou Číny. Kromě centrálních bank patří mezi ty, kteří aktivně rozšiřují svá investiční portfolia o držbu zlata, také soukromí investoři, hedgeové fondy a obchodníci. Drahý kov je totiž považován za spolehlivého uchovatele hodnoty v dobách nestability.
Indie, která je v tomto ohledu konkurentem Číny, je druhým největším spotřebitelem zlata na světě. V roce 2023 však byla indická spotřeba zlata poměrně pomalá. Poptávka po špercích, mincích a slitcích v Indii klesla o 6 %, zatímco v Číně vzrostla o 10 %.
Čína navíc těží a dováží více zlata než kterákoli jiná země. Za poslední dva roky činily její zahraniční nákupy více než 2 800 tun, což je přibližně jedna třetina zásob, které drží americký Federální rezervní systém.
Čínská lidová banka je nejaktivnějším tuzemským odběratelem zlata. Regulátor nakupuje tento kov již 17 měsíců v řadě ve snaze diverzifikovat své rezervy směrem od dolaru a zajistit se proti znehodnocení měny, a snížit tak svou závislost na americké měně.
Vzhledem k tomu, že mnozí investoři považují žlutý kov za nejspolehlivější a nejsolidnější investici, má trh se zlatem nadměrný růstový potenciál, shrnují analytici.
Comments: